Teplotu můžeme potřebovat změřit v různém prostředí. Podle styku s měřeným prostředím můžeme snímače teploty rozdělit na dotykové a bezdotykové. Dotykové pak dělíme na odporové snímače, termoelektrické a dilatační. Bezdotykové na pyrometry a termovizní systémy.
Odporové snímače teploty
Víte, na jakém principu fungují odporové snímače teploty? Využívají závislosti odporu kovů a polovodičů na teplotě. Elektrickým signálem je úbytek napětí, jež vzniká na teplotně závislém odporu průchodem měřicího proudu. Odporové snímače se řadí ke stabilním a přesným snímačům teploty. Pro výrobu kovových odporových snímačů bývají používány především čisté kovy, jako třeba nikl nebo platina. Provedení bývá drátkové, ale v současnosti je více vyhledávané vrstvové.
Na destičku z keramiky je nanesena vrstva odporového materiálu, přičemž se jedná o napařování, naprašování nebo sítotisk. Nastavení základního odporu se provede vypalováním odporové dráhy laserem. Termistory a křemíkové snímače patří k polovodičovým odporovým snímačům. Křemíkové bez PN přechodu fungují na principu kuželovitého rozptylu proudu mezi dvěma elektrodami a využívají závislosti odporu na pohyblivosti volných nosičů náboje, a tak také na teplotě. Odpor se zvyšuje s rostoucí teplotou.
Správný typ vedení
Ve spojitosti se snímači teploty je potřeba zaměřit se i na vedení. Tak může přijít na řadu prodlužovací vedení, kompenzační vedení, termočlánkové vedení nebo spojovací vedení. Kupříkladu kompenzační vedení je určeno ke spojení svorek termoelektrického snímače teploty a srovnávacích spojů. Jeho větve tvoří vodiče jiného složení (z náhradních kovů) než má odpovídající termočlánek. Měření teploty termočlánkem patří mezi nejspolehlivější a nejjednodušší metodu, jak měřit teplotu.
