Pieninský národní park (PIENAP) si v těchto dnech připomíná 55. výročí svého vzniku. Jde o nejmenší slovenský národní park (NP), který byl vyhlášen v roce 1967 a tehdy byla jeho výměra 2125 hektarů. V současnosti se čtyři ochranná pásma PIENAP rozprostírají na ploše téměř 3800 hektarů. „Cesta k vyhlášení parku nebyla jednoduchá a začala mnohem dříve. Jeho existence je silně provázána se vznikem prvního mezinárodního parku přírody v Evropě, který vznikl právě v Pieninách již v roce 1932, tedy před 90 lety,“ upozornil ředitel Správy PIENAP Vladimír Kĺč.
Aktivita byla podle něj úzce spjata s procesem přípravy NP v Tatrách, přičemž Pieniny měly být modelem pro budoucí Tatranský národní park (TANAP). Proces narušila první světová válka, v poválečném období bylo na Slovensku prioritou zajistit ochranu Vysokých Tater a v roce 1949 tak vznikl TANAP. Vznikl tak poradní sbor, který se začal zabývat i ochranou přírody Pienin. „Z jeho iniciativy vyšly návrhy na znovuobnovení Slovenské přírodní rezervace v Pieninách, případně pro vznik NP. V roce 1957 byla přírodní rezervace přičleněna ke Správě TANAP,“ vysvětlil Kĺč s tím, že již v roce 1958 představil Milan Pacanovský projekt na prohlášení PIENAP. Oficiálně se na něm začalo pracovat až v roce 1962 a vyhlásili ho o pět let později.
Za sídlo Správy PIENAP byl určen Červený Klášter a park byl až do roku 1989 zařazen pod Správu TANAP pouze jako ochranný obvod. „Až v roce 1990 se Správa PIENAP v rámci organizačních struktur dostala na úroveň samostatného oboru a konečně od 1. ledna 1995 změnou zákona na úroveň ostatních národních parků,“ doplnil ředitel Správy PIENAP.
Upozornil, že obě pieninská chráněná území měla v roce 1932 stejnou startovací pozici při ochraně přírody i společný cíl, nakonec však šli každý svou cestou. „Kompetence a právní subjektivita v Polsku vedla k prosperitě a zároveň k ochraně území jejich NP, ke zvelebování majetku státu, zvyšování zaměstnanosti a ke zkvalitňování služeb pro turisty i domácí. Správa našeho NP zařazováním do různých organizačních struktur postupně ztratila téměř všechny rozhodovací kompetence. zprávy parku pro přírodu a veřejnost jsou ve srovnání s polským územím minimálně. Dokonce v novodobé historii národní park přišel o několik strategických objektů díky roztříštěnosti kompetencí v území mezi více organizací a ministerstev,“ konstatoval Kĺč.
Jen nedávno schválená reforma národních parků podle něj posouvá Slovensko v oblasti ochrany přírody do kruhu vyspělých zemí. Jde o historický mezník, kterým se i PIENAP přiblíží spravováním území tomu sousednímu, polskému území, „a tak získá podobu, jakou si zaslouží“, uzavírá Kĺč.
